Problémy s kousáním, zpracováním potravy v ústech a s polykáním jsou způsobeny oslabením svalů rtů, jazyka, čelisti, měkkého patra a hltanu. Tento problém se nazývá dysfagie.

Mezi první příznaky dysfagie patří

• zakuckávání se tekutinami a suchou drobivou stravou
• zvýšené teploty a opakované záněty horních cest dýchacích
• dušení při jídle
• postupný váhový úbytek
• změny hlasu po polknutí
• vytékání tekutin nebo slin z úst
• obtížné žvýkání
• prodloužení doby strávené u jídla
• zahlenění

Jedním z nejzávažnějších důsledků dysfagie je aspirace (= zatékání) potravy nebo tekutin do plic. Každý z výše uvedených příznaků by měl být podnětem k okamžité lékařské konzultaci k určení přítomnosti a rozsahu dysfagie. Další nebezpečí poruchy polykání spočívá ve špatné výživě, hubnutí a dehydrataci.

Abyste předcházeli, nebo alespoň dostali obtíže s polykáním pod kontrolu, je možné se obrátit na vyškoleného logopeda pro diagnostiku a terapii polykacích obtíží. Logoped je jedním z týmu odborníků, který pomáhá zmírnit obtíže spojené s procesem polykání. Dokáže nemocné vyšetřit, zjistit problém v polykání, který se vyskytuje. Má také k dispozici zobrazovací vyšetření FEES nebo videofluoroskopické vyšetření. Tyto metody dokážou přesně zobrazit všechny fáze polykání a zacílit terapii na zobrazené obtíže.

První z těchto technik je videofluoroskopické vyšetření. Jedná se o vyšetření pod rentgenem, které dokáže zobrazit celý průběh procesu polykání. Díky tomuto vyšetření může logoped podrobně zhodnotit obtíže a podle vyšetření správně a účelně nastavit terapii a další postup.

Při tomto vyšetření se nemocný posadí do rentgenové místnosti k příslušnému zařízení, které bude snímat průběh polykání. Do ruky pravděpodobně dostanete kelímek s kontrastní látkou a polykáte tři konzistence:

• tekutiny
• pyré/kaše
• piškoty

Tyto 3 konzistence nám simulují konzistenci běžné stravy.

Druhou metodou objektivního vyšetření je tzv. FEES vyšetření neboli vyšetření flexibilním endoskopem.

Jedná se vyšetření prováděné většinou ORL lékařem a logopedem. Používá se flexibilní endoskop, což je zařízení, které vypadá jako hadička s kamerou. Tato kamera se zasune nosem do struktur krku (hypofaryngu). Opět dochází k polykání stravy několika konzistencí. Vyšetření nijak nebolí, lze pociťovat pouze lehké šimrání nebo škrábání.

Pokud se provedou tato zmíněná vyšetření, následně dochází ke zhodnocení nalezeného stupně poruchy polykání (dysfagie). Logoped se v této fázi snaží doporučit vhodné strategie pro zmírnění obtíží s polykáním.

Mimo pravidelného cvičení, pod vedením vyškoleného logopeda je třeba dodržovat I následující doporučení:

Umístění

• Sedět vzpřímeně
• Naklonit hlavu mírně dopředu
• Zůstat sedět nebo stát 15-20 minut po jídle

Jídelní prostředí

• Minimalizovat vše, co by při jídle mohlo rozptylovat
• Soustředit se pouze na úkon jídla a pití
• Nemluvit s jídlem v ústech

Množství a rychlost

• Jíst pomalu
• Jídlo krájet na malé kousky a důkladně žvýkat

Polykání

• Polknout každé sousto 2-3x
• Při pocitu váznutí sousta v krku zakašlat, a znovu polknout předtím, než se znovu nadechnete, v případě potřeby opakovat

Slinění

• Pít hodně tekutin
• Pravidelně vycucávat kousky ledu, zmrzlou citronovou vodu nebo citronem ochucenou vodu, čímž se zvýší frekvence polykání
• lékař vám může předepsat amitriptylin, atropinové kapky pod jazyk
• případě těžkého slinění, které nereaguje na medikamentózní léčbu, možno doporučit lokální aplikaci botuloxinu do příušní a/nebo podčelistní slinné žlázy.
• pomoci může být také přenosná odsávačka viz pujcovna.zsalsa.cz, odsávačku může předepsat ošetřující lékař

Jídlo a konzistence

• Pokud je žvýkání obtížné nebo unavující: minimalizujte nebo odstraňte potraviny, které vyžadují žvýkání, jezte více měkká jídla
• Potraviny mixujte
• Pokud vám řídké tekutiny vyvolávají po polknutí kašel, použijte zahušťovadlo.
• Podávejte polévky krémové, do tekutin přidávejte nektar nebo med

Léky

• Rozdrtit léky a smíchat je s pudingem nebo pyré
• Některé léky se drtit nesmějí, jelikož to snižuje jejich účinek, je důležité se poradit svým lékařem

Rizikové potraviny při poruchách polykání (dysfagii)

• Strava ze dvou rozdílných konzistencí, např. polévky
• Lepivé potraviny, jako je bramborová kaše a pečivo
• Suché a drobivé potraviny, jako např. suchar, sušenky
• Potraviny, které je nutno dlouho žvýkat, např. maso, čokoláda
• Řídké potraviny

Výživa je u pacientů s ALS velmi důležitá, protože má vliv na funkci svalů včetně dýchacích. Navíc bylo zjištěno, že pacient s ALS má oproti zdravému jedinci vyšší energetický výdej. Výraznější ztráta váhy v počátcích onemocnění je nepříznivým prognostickým faktorem a proto je důležité od začátku dbát na nutričně bohatou a dobře vyváženou stravu a pravidelné kontroly nutričního stavu, vše nejlépe cestou nutriční ambulance a specialistu na výživu. V závislosti na postupujícím onemocnění se doporučuje alespoň občasné užívání nutridrinků.

Pro některé pacienty se perorální příjem jídla stane příliš vyčerpávajícím, rizikovým pro aspiraci nebo nedostatečným k zajištění dobrého stavu výživy. Pak je na zvážení výživa sondou, kterou doporučují logoped nebo specialista na výživu. Ta je nejčastěji realizována formou tzv.perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG), tedy podávání výživy sondou přímo do žaludku. Zavedení PEG nevylučuje příjem ústy menšího množství například oblíbeného jídla. Důležité je načasování, protože slabost dýchacích svalů představuje vyšší riziko výkonu. Někdy proto lékař může doporučit zavedení PEG „s předstihem“. Zavedení PEG neeliminuje zcela riziko aspirace, i u pacientů nepříjímacích potravu ústy je proto důležitá dobrá ústní hygiena snižující růst nebezpečných bakterií v ústní dutině, odstraňování hlenu a slin.